close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Welcome to blog by -Adrianne-

Running lover

25. dubna 2015 v 8:46 | -Adrianne- |  Můj život
Zdravím všechny mé milé čtenáře :),
dlouhou dobu jsem se tu neobjevila s žádným novým článkem, ale to jdu okamžitě napravit.
Dnes jsem si pro Vás připravila článek na téma sport a konkrétně se zaměřím na běh, který jsem si poslední dobou neskutnečně oblíbila.
Jelikož už sportuji od mala, tak jsem nikdy se sportem problém neměla. Ale když jsem nastoupila minulý rok do prváku, jak to tak bývá, tak jsem moc zlenivěla. Jenže se to začalo projevovat i na váze a to se mi samozřejmě nelíbilo. O minulých letních prázdninách jsem zkoušela různé sporty, jako například jízdu na kole, plavání, tennis, běhání. Nejvíce jsem si v tu dobu oblíbila kolo,běhání mě prostě nějak nechytlo, protože jsem neměla moc dobrou kondičku. Ale v průběhu roku se to vše změnilo, zapracovala jsem na své kondičce a konečně se běhání můžu věnovat naplno.
Běhání mi pomáhá odbourávat stres, pročistit hlavu a posílit mysl. Chodím běhat buď obden nebo denně kolem 18-19 hodiny. Někdy, když mám moc energie jsi dám 10 kilometrů, ale když mě čeká hodně práce do školy, nebo se cítím unavená, zůstanu na svých klasických 6 kilometrech.
Chci se v tomto sportu více a více zlepšovat, zvyšovat své cíle a jednou zaběhnout 20 kilometrů v kuse.
A co vy? :) Jakého sportu jste milovnice vy? :) Máte rády běhaní? Nebo preferujete jiné sporty?:)

-Adrianne-
 

Sacharidové vlny po 2 týdnech

26. října 2014 v 12:50 | adrianneonline |  Můj život
Zdravím vás milé čtenářky! :))
Dneska jsem tu se slíbeným článkem o průběhu mé diety. Dietu se snažím dodržovat a myslím že mi to docela jde. Teď jsem sice neměla dost času na cvičení, protože jsem toho měla ve škole hodně, ale snažila jsem se cvičit alespoň 3x do týdne. A jak jsem to všechno zvládala?? Musím se přiznat, že celý minulý týden jsem vydržela úplně podle jídelníčku, ale tento týden sem to spíše flákala, ale je zajímavé, že jsem zhubla více tento týden než ten předchozí :D
A kolik sem vlastně za ty 2 týdny zhubla? Odpověd je: 2kg. Není to sice nic moc,ale na 2 týdny docela dobré. Stále se snažím a stále mám větší a větší motivaci.
Adrianne


Už žádné výmluvy. Sacharidové vlny

14. října 2014 v 21:01 | -Adrianne- |  Můj život
Ahoj,
po dlouhé době se ozývám s novým článkem, tentokrát to bude článek zaměřený na fitness a zdravý životní styl.
Rozhodla jsem se něco ze sebou dělat a tak jsem začala se sacharidovou dietu. O co vlastne jde? ..jde o to ze jíte vlastně jenom bílkoviny a začínáte na 0 sacharidů a dávky sacharidů postupně zvyšujete. Během té diety normálně cvičíte. Jídelníček mám předepsaný na týden, pak ho jen stále opakuji. Rozhodla jsem se to držet měsíc, takže do 13.11, docela jsem zvědavá jak to dopadne, ale věřím tomu. Jsem teprve u druhého dne, všechno dodržuju a nemůžu si ztěžovat, cítím se skvěle. A co vlastně jím? Můj jídelníček se skládá hlavně z masa, sýrů, bílků , rýže a zeleniny. Jsem naprosto spokojená ani mě nehoní mlsná :D což se docela divím. S přípravou jídla si dám vždy práci a hrozně si to užívám. Jinak jak je to s cvičením? Snažím se hlavně posilovat, takže lehsedy, sklapovačky,cviky na nohy.
Můj cíl je zhubnout do února 10 kilo a postavu trochu vypracovat. Snad se mi cíl splní. A jak to máte vy se cvičením a stravou? :)
Já se vám budu postupně ozývat kolik kilo už jsem shodila a jak se mi v dietě daří.
Přidám vám sem fotku příkladného jídla,které mlsám :D
-Adrianne-
 


Miluj svůj život

17. září 2014 v 10:31 | -Adrianne- |  Pocity,nálady
Každý se na svůj život díváme úplně odlišně,někdo pozitivně, někdo negativně a u někoho se to střídá. Proč jsme vůbec na této planetě? Co tu vůbec děláme? Z jakého důvodu tu všichni jsme?....Toto je otázka, kterou jsme si museli alespoň jednou za život položit. Každý tu je z nějakého důvodu,ale je jen na nás, jaký přístup k životu si vlastně zvolíme.
Já si zvolila přístup pozitivní, už se nebudu nikdy podceňovat a nikdy si nebudu říkat že na to nemám. Protože když budete do vesmíru vysílat negativní myšlenky, ty negativní věci se vám stanou. Příklad je, že máte třeba špatný den, furt nadáváte, co je to za den a bůhví co se během toho dne stane. Každý máme takoví dny, ale nemusíme mít. Možná třeba začnete den špatně, ale místo toho abyste vysílali negativní myšlenky, vysílejte ty pozitivní, hned se vím den změní.
Ale abyste začali s tímto pozitivním přístupem, je tu důležitá podmínka, na které pracuji, naučte se mít rádi sami sebe. To je hlavní podmínka, protože jestli to tak nebude, nemáte šanci žít zcela šťastný život. Určitě to nepůjde ze dne na den, ale musíte na tom pracovat. Je to jako trénink, nikdy se nestanete z neplavce profesionálním plavcem. Musíte trénovat a věřte mi, pak výsledek bude stát za to. Já jsem ve fázi kdy stále trénuju,měla jsem dny, kdy jsem to chtěla vzdát, ale nevzdala. A jak vlastně můžete trénovat? ...Jednoduše si stoupněte k zrdcadlu a řekně te si, že se máte rád/a. A opakujte si to neustále. Každý den. Říkejte si také před zrdcadlem své cíle a že to dokážete. Cíl se jenom tak ze dne na den nesplní, ale budete se k tomu cílu dostávat po malých krůčcích jako například, chcete se dostat na nejprestižnější univerzitu, k tomu potřebujete vyznamenání a k tomu vyznamenání znalosti a výborné známky. Tou výbornou známkou cesta k vašemu cílu začíná a nejvíce to potěší když tu skvělou známku dostanete z předmětu, který vám nejde, nechápete ho, ale vy jste zabojovali, věřili a tu známku si zasloužili. V ten moment jste na sebe hrdí. A to je další krůček k rozvoji vaší osobnosti. Pracujte na své osobnosti, na vašich cílech a vašem životě. Buďte stále positivně naladění a přinášejte ostatním radost.
Žijete pouze jednou, tak žijte na plno a věřte! :)

Music, simply my love.

14. září 2014 v 21:15 | -Adrianne- |  Můj život
Zdravím vás :)),
dneska jsem tu s takovým netradičním článkem. Je o mě a o mojí lásce k hudbě. Už od malička jsem strašně ráda zpívala, hrála si na zpěvačku. Chodila jsem s takovým plastovým mikrofonem pro děti po bytě a zpívala a zpívala. Když jsem byla větší, nebála jsem se a začala i se zpěvem vystupovat. Nikdy jsem si nemyslela, že jsem nějaká zpěvačka,alezpěv je něco, co mě naplňuje, naplňovalo a vždy bude. Každý má nějakou činnost, která ho nikdy neomrzí.
Letos jsem se začala učit i na klávesy a strašně mě to baví :) Jsem ráda že mám něco, co mě osvobodí od reality.
A jak vlastně zpívám?

Rainy sunday :)

14. září 2014 v 11:17 | -Adrianne- |  Můj život
Zravím vás moji milí čtenáři,
zase tu máme neděli a já zase doháním všechno učení. No řeknu vám, že se mi ani zdaleka učit nechce. Ale když chci mít dobré výsledky tak hold musím:)
Dneska až se doučím plánuju vyrazit občíhnout nákupák:) Jinak dneska jsem se rozhodla upéct ovesné sušenky bez cukru s medem a banánem. No, musím říct,že mi to provonilo celý dům. Pohodová neděle jak má být.
Přeji příjemnou neděli plnou klidu:)
Adrianne :)

Challenge- 10 kg za 5 měsíců

13. září 2014 v 18:00 | -Adrianne- |  Můj život
Zdravím moje milé čtenáře :),
dneska jsem se rozhodla odstartovat mojí challenge,ve které chci zhubnout 10kg za 5 měsíců. Začínám tedy ode dneška a challenge mi končí 13.2.2015. Jsem docela zvědavá,jak to dopadne, ale věřím si :) Chci to zvládnout dříve než za 5 měsíců :) Chcete také zhubnout, ale nevíte jak zkloubit cvičení s učením? :) Jestliže máte doma rotoped, stačí púl hodinka šlapání a mezitím si můžete předčítat sešit, který máte položený na ,,hlavě´´ rotopedu. Jestliže rotoped doma nemáte, nahrajte si látku, kterou se chcete naučit do mobilu a při běhu ji poslouchejte. Jsou to mé velmi osvěčené metody. Přes prázdniny jsem nějaké ty kilogramy stihla zbunout, ale jak začala škola, tak tím, že jsem přestala cvičit a hodně jsem se stresovala, tak ty kilogramy zase naskočily :(. Ale teď do toho půjdu naplno, protože mám inspiraci a musím říct, že inspirace je pro tuto challenge velmi důležitá. Jestliže nejste dostatečně inspirovaní,nezhubnete. Najděte si obrázek, nebo nějaký důvod, proč vlastně chcete zhubnou, vytiskněte si ho, nebo napište si svůj cíl na papírek a dejte si to na místo, na které se každý den díváte :). Dokope vás to, věřte mi :). Můj cíl je modeling, přístí léto se chci zúčastnit soutěže Miss léto :) A taky mojí inspirací je Cara Devine nebo Blake Lively.


A co budu vlastně jíst? :) To co do teď, ale našla jsem si svůj vlatní způsob stravování, který mi nejvíce vyhovuje. Nejlepší je pořádně se nasnídat, protože to jídlo, které sníte na snídani vás tak nasytí, že svačinu, kterou si dávám ve škole (krabička zeleniny) si dám až tak 2 hodinky před obědem a na oběd někdy dokonce i nejdu, i kyž by se to rozhodně mělo. Ale já když prostě hlad nemám, tak nejím :D Přes den jezte hodně zeleniny a ovoce a pijte hodně vody :) A večer si zasportujte a dejte si malou večeři. Já to vždycky mám tak, že se strašně těším do nového dne, kvůli snídani :D Ta snídaně tak perfektně nastartuje můj den. A co když dostanete chuť na sladké? Klidně si dejte, ale na snídani. Já vždycky preferuji sladkou snídani, protože vám dá dostatek cukru na celý den a nejlepší je, že to přes den všecko spálíte.
Jsem odhodlaná za 5 měsíců zhubnout 10 kilo,vím že to dokážu a vím, že to nebude jednoduchá cesta.

Model life

10. září 2014 v 22:17 | -Adrianne- |  Můj život
Chcete znát můj opravdu největší sen, který mám už od svých 6ti let?
Je to modeling! Vždycky jsem se chtěla procházet po mole, fotit do módních časopisů, chtěla jsem být inspirací. Je to neuvěřitelný sen a já usiluji o jeho splnění. Vždycky jsem jenom snila, říkala jsem si, že to nikdy neůžu dokázat, neustále jsem si to nalhávala, ale pak přišel zlom. Máma za mnou přišla, jestli bych se chtěla přihlásit do soutěže dívka roku. Chvíli jsem váhala, protože jsem byla velmi stydlivé dítě, ale nakonec jsem uznala, že to bude pro mě obrovská zkušenost, tak jsem do toho šla. Každý den jsem trénovala chúzi, zpěv (volná disciplína), rozhovory a aerobic. V té době jsem se moc snažila. Bylo mi 13 let. A když nastal ten onen den, kdy jsem měla vystupovat před stovkami lidmi, nebyla jsem si sama sebou vůbec jistá, nevěděla jsem, zda to dokážu,opravdu jsem si nevěřila, protože když jsem byla dítětem, byla jsem podceňovaná a tudíž jsem podceňovala i sama sebe. Nakonec jsem vystoupila, sice s nejistotou, ale vystoupila. Všechno probíhalo skvěle. Odtančila jsem tam, odzpívala, odchodila po mole a bylo to. Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych se mohla umístit,byla jsem nejistá. A když přišlo na řadu vyhlášení,byla jsem strachy bez sebe, protože v tu chvíli jsem po tom opravdu toužila. Uvědomila jsem si to, až jsem viděla ty nachytané korunky, šerpy a křeslo pro ,,královnu´´. Začalo se vyhlašovat třetí místo,ale já jsem to nebyla. Potom druhé....A ZAZNĚLO MÉ JMÉNO! Měla jsem v sobě neskutečně moc pocitů-radost,strach,zapálení,lásku a hrdost. Nezáleželo na tom, jestli jste se umístila nebo ne,ale mě to umístění změnilo život. Z té upejpané holčičky se stala dívka. Myslím, že kdybych se neumístila, nezačala bych v sobě věřit, né takové to přehnané seběvědomí, ale takové to zdravé. Díky této soutěži vím, kdo jsem, jaké mám priority, jaké mám sny. Naučila jsem se věřit v sama sebe, naučila jsem se věřit na šťastné konce a myslet vždy pozitivně.
Modeling je stále můj sen, byl před deseti lety... a bude i dalších 10 a více let. Chci si ten sen splnit, protože je to věc, která mě naplňuje :)
-Adrianne-
Belive in your dreams :)

Weekend with my BFF :)

8. září 2014 v 17:43 | -Adrianne- |  Můj život
Ahoj milí čtenáři,
dneska mám pro vás článek a pár fotek z výletu, který jsem absolvovala s mojí nejlepší kamarádkou Barunkou :) Vyrazily jsme na pouť nedaleko mého bydliště. Bylo tam spousta atrakcí, ale my šli jenom na houpací loď a na takovýten řetízkáč, který s vámi vyjede nahoru a točí se. Moc jsme si pouť užili a už se těšíme na další takovou podobnou akci.

You are older and older, but your child soul will never fly away:).
I love my best friend! :)


Kapitola první-Nová škola,nový začátek

1. září 2014 v 16:45 | -Adrianne- |  Kniha- Život obyčejně neobyčejné Lary
Stěhování začíná být naší tradicí. Vždy, když se máma slepě zamiluje, končí to stejně. A taky stejně pak začíná můj život. Už jsem 3x vystřídala školu. Jsem samotářka, ale miluju společnost. Teď nemyslím společnost lidí, ale zvířat. Mám dva psy Cassindy a Charelse. Miluju zvířata, berou mě takovou jaká jsem, neodsuzují,stále jenom milují, to od lidí čekat nemůžete. Měla jsem nejlepší kamarádku,ale odstěhovali jsme se 1000 mil daleko od ní, už se ani nevídáme, nepíšeme, netelefonujeme. Zkrátka jsme ztratili veškerý kontakt. Byla to jako rána,donutilo mě to přemýšlet. Přiznávám se, jednu dobu jsem měla velké psychické problémy, uvažovala jsem o sebevraždě. To bylo dříve. Bylo mi 13, v tu dobu jsem se nenáviděla. Nenáviděla jsem svůj život, nenáviděla jsem to, že jsem se musela stěhovat, chodit do jiné školy, vídat se s cizími lidmi. Nenáviděla jsem lásku,protože jsem věřila,že když nikdo nemiluje mojí vlastní matku, nebude nikdo nikdy milovat ani mě.
Víte jak jsem se z toho všeho dostala? Byla to hudba,zachránila mi život. Mohla jsem utéct od reality kdykoliv jsem chtěla,stačilo jenom sednout k piánu a hrát. Cítila jsem napětí,radost a hlavně,začala jsem cítit lásku. Bylo to něco ohromného. Doteď si pamatuju jak jsem poprvé k piánu usedla,bylo mi 14 let,byla jsem zrovna u tetičky Clair na venkově. Měla velký altánek a uprostřed altánku krásné,leskle černé piáno. Ukázala mi pár tónů a akordů a já začala hrát. Cítila jsem se znova živá,jako bych se vznášela,utekla jsem od reality už i tak, že jsem uvěřila že je na mě něco jedinečného a dokud v mém životě bude klavír, budu tu i já.
Začala jsem milovat hudbu avšak nikdy jsem nemilovala někoho skutečného.
Teď je mi 16 let, zrovna jsme se nastěhovali do Eastbornu,neznám to tu,neznám nikoho a myslím,že ani znát nebudu. Snad to tu nebude nadlouho,chci zpátky do New Yorku. Milovala jsem to tam. Chci na Julliard. Chci hrát celý život a nikdy nepřestat. Zítra nastupuju do nové školy tady ve městě. Nemám strach, stejně to dopadne jako ve školách předtím. Neměla jsem žádné kamarády,né že bych byla vzhledově nějak odlišná,asi jsem vyzařovala nějakou negativní energii že se ke mě nechtěl nikdo přiblížit. Ale já už si na takové chování lidí zvykla, jsem introvert s velkou vášní a mám se ráda,mám milující mámu, ikdyž je dost potrhlá,ale proto ji miluji ještě více.
Pondělí-1.9
A je to tu. Můj první den v nové škole, nastupuji do druháku. Stojím před budovou školy, je taková zvláštní, je velká a má v sobě prvky baroka, nějakým způsobem mě ta škola upoutala. Jdu po schodech a hledám svoji třídu. Když ji najdu, posadím se do zadní lavice, otevřu můj skicák, který všude tahám a začnu si do něj čmárat,raději nevnímám svět okolo,celkem mě to tu děsí. Jsem tak zabraná do kreslení, že si ani nevšimnu, že nademnou někdo stojí. Je to kluk,má krátké tmavé vlasy a přitupěle se usmívá. ,,Co potřebuješ?" zeptám se ho. ,,Sedíš mi na místě" odpoví. Zvednu se,podívám se okolo sebe,všichni na mě civí,cítím úzkost,chci utéct. Namířím to směrem ke dvěřím,ale v tom zápětí vejde třídní učitelka. Netušila jsem, že jsem tak slabá osobnost. Vyleká mě i kluk s ubohým ůsměvem. Sevřu pěsti,zhluboka se nadechnu a jdu si sednout na volné místo. Učitelka se na mě hrozivě dívá,ale poté se usměje a představí mě třídě. Snaží se být milá, ale tu neupřímnost nezakryje, poznám falešný úsměv. Po 45 minutách nás všechny propustí a já s brekem utíkám domů......Doma usednu k piánu a hraju dokud slzy nezačnou topit klávesy.

Kam dál